Cesta do Německa

V půlce října už byli všichni jako na trní. Všem bylo známo, že nás čeká dlouhá cesta přes celou republiku až na druhý konec Německa. Bylo potřeba vše naplánovat, zajistit hlídání dětí, hlídání chlupatých dětí, papíry, ubytování, dovolenou z práce…. No vždyť to znáte.  Žádná sranda. V tu dobu jsme často navštěvovali naší paní veterinářku Zuzku za účelem stanovení hladiny progesteronu.  Celkově jsme odběry absolvovali dvakrát, pak už bylo jasné, že je správný čas vydat se na cestu. Zabalili jsme tašku pro Choca a jeho rodinu a vyrazili. Cesta byla dlouhá, ale příjemná. Horší bylo to, že jsem lapla zánět dutin a smrkala do všeho, co našla. Vždy když jsem vystoupila z auta vypadlo půl kontejneru kapesníků. Manžel jen stál opodál a kroutil hlavou, jestli mi to za to opravdu stojí. Řeknu vám.... stálo :)  Ubytovali jsme se v nedalekém hotelu u Europa parku. Hotel byl velmi čistý, moderně zařízený a přátelský k pejskům. O něco později jsme vyrazili  za  ženichem Jelikož jsem byla nemocná setrvali jsme jen na zahradě, abychom rodinu Choca ničím nenakazili. Choca Dafi už znala a tak moc neotálela a sympatie byly vidět na první pohled. Nestihli jsme si ani pokecat a povyprávět, co se stalo za ten rok, který jsme se neviděli. Druhý den se naše návštěva opakovala.  Následovalo loučení a zase ta dlouhá cesta domů. Přivezla jsem si domů neschopenku a antibiotika na 3 týdny.  Ale víte co? Rozhodla bych se stejně a vyrazila zas. Po třech týdnech nám naše paní veterinářka oznámila, že mise byla splněna a Dafi má v bříšku minimálně 3 miminka. Se smíchem nám naznačila, že když vidí 3, bude jich tam tak šest :)  Termín porodu stanovila od 18.12.2024 - 26.12.2024 dle počtu. Těsně vedle. Na svět vykouklo 19.12.2024 pět bílých kuliček.  A my máme ohromnou radost. Doma jim říkáme: "Naši malí Ježíšci"